FIGURAMA
 Je mezinárodní projekt, jediný a jedinečný, který od roku 2000 mapuje a podporuje výuku a různé přístupy k figurální tvorbě (kresba, malba a socha) na evropských uměleckých školách. Každý rok vydává katalog, kde je okolo 300 nejlepších  studentských prací, představení škol a prací pedagogů, kteří figurální tvorbu vyučují. (ARTELERIE). FIGURAMA pořádá výstavy (6 – 10 ročně), workshopy, přednášky a sympozia. Také uděluje evropskou cenu Egona Schieleho (100 000 CZK) . V průběhu 23 let se účastnilo více než 20 univerzit.

(Univerzita výtvarného Umění v Poznani / University of Arts in Poznań, PL • Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské Univerzity v Plzni / Ladislav Sutnar Faculty of Design and Art of the University of West Bohemia in Pilsner, CZ • Buffalo State College, US • Katedra umělecké anatomie a geometrie a projekce Maďarské akademie výtvarných umění v Budapešti / Department of Artistic Anatomy and Geometry and Projection of the Hungarian University of Fine Arts in Budapest, HU • Fakulta malířství a sochařství akademie Umění a designu Eugeniusze Gepperta ve Vratislavi / Faculty of Painting and Sculpture of the Eugeniusz Geppert Academy of Art and Design in Wroclaw, PL • Fakulta restaurování Univerzity Pardubice / Faculty of Restoration of the University of Pardubice, CZ • Universität für angewandte Kunst Wien, AT • Wako University, Tokyo, JP • FakULta Umění akademie výtvarných Umění v katovicích / Art Faculty of the Academy of Fine Arts in Katowice, PL • Vysoká škola výtvarných umení v Bratislave / Academy of Fine Arts and Design in Bratislava, SK • Fachhochschule Mainz, DE • Birmingham – Southern College, Alabama, US • Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně / Faculty of Multimedia Communications of the Tomas Bata University in Zlin, CZ • katedra všeobecné průpravy Fakulty Umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem / General Studies Department of Faculty of Art and Design of the Jan Evangelista Purkyně University in Usti nad Labem, CZ • Fakulta architektury Vysokého učení technického v Brně, CZ • Universidad Politecnica de Valencia, ES • Fakulta výtvarných umení akadémie umení v Banskej Bystrici / Faculty of Fine Arts of the Academy of Arts in Banská Bystrica, SK • Fakulta Umění ostravské Univerzity v Ostravě / Faculty of Fine Arts of the University of Ostrava, CZ • Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, CZ • Univerza v Ljubljani, SI • Akademie výtvarných umění v Praze/ Academy of Fine Arts in Prague, CZ • Fakulta architektury Českého vysokého učení technického v Praze, CZ • Miami University, US • Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, CZ • Akademie výtvarných umění ve Varšavě / The Academy of Fine Arts in Warsaw, PL • Akademie výtvarných umění univerzity v Rijece / Academy of Applied Arts University of Rijeka, HR • Státní akademie výtvarných umění ve Stuttgartu / The State Academy of Fine Arts in Stuttgart, DE, • VŠB, Fakulta stavební, Ostrava / TUO, Faculty of Civil Engineering, Ostrava, CZ)

FIGURÁLNÍ KRESBA

Figurální kresba jako zdroj poznání a zároveň zdroj řemeslné dovednosti umělce. Máme systém, který se v průběhu desetiletí (na pražské UMPRUM jsem začal učit
v roce 1991) velmi osvědčil a snažíme se ho pořád inovovat. Je založen na výkladu kánonů (zákonů) jednotlivých prvků lidského těla, jak je jako první definoval antický sochař Praxitelés (Πραξιτέλης), který se zabýval božskou mírou a jako první definoval
i zlatý řez. Tyto prvky lidského těla poznáme 
na základě mimesis (řec. μίμησις, odvo-zeno od slova μιμεîσθαι, mimeisthai, napodobovat) = mimetické kresby. Kánon je předveden a vy ho pozorováním sebe sama nakreslíte, tzn. přestane být kresbou tužkou a stane se vizuální iluzí jednotlivosti, nápodobou osvětleného detailu. Kreslíte své vlastní detaily – co znáte lépe než sebe sama. Vycházíme z toho, že poznáváním detailů lidského těla a skládáním v celek poznáváme vizuální vesmír (podle zákona,
že část obsahuje celek). Pokud poznáme dokonale vnější tvar, pochopíme i stavbu, strukturu a mechaniku lidského těla ve vizuální perspektivě. Nekreslíme věci tak,
jak vypadají, ale jak se nám jeví zkreslené perspektivou z jednoho percepčního bodu. Současně tyto musíme naplnit poznáním. Kreslíme to, co vidíme a víme (=poznání).
K tomu nám slouží deset kroků, kresby jednotlivostí, které musíte postupně splnit minimálně na 9 bodů (stupnice 1 – 12) a pak pokračujete na dalším úkolu a já mám jistotu, že jste prošli poznáním. To znamená: informace, pochopení, uvědomění, zpracování a výstupem je profesionální kresba s Vaší osobnostní pečetí. Kreslíme při plném vědomí. Proto tímto posilujete svůj autorský rukopis a své výtvarné myšlení.
Je důležité si uvědomit, že jsme iluzionisti, kouzelníci. Vytváříme iluzi, která může být odrazem reality nebo může být silnější než realita. Může být obohacená o naše emoce, poznání a příběh, který tam vložíme. Iluzionisti své triky předávají jen dalším kouzelníkům, kteří je dokáží pochopit a pracovat s nimi.


prof. Boris Jirků, ak.mal

POZNÁMKY K FIGURÁLNÍ KRESBĚ.

Často se setkám s otázkou, zda je třeba se učit kresbu podle modelu, když mime-tickou, zpodobivou složku lépe uchopí nová média. Tato otázka stála již u zrodu moderního umění v polovině 19. století. Myslím však, že nová média přinesla spíše potřebu figurální kresbu redefinovat. Svým charakterem poukázala na její nezastupitelné vlastnosti a mohutnosti. Kresba podle živého modelu, anglicky lifedrawing, tak, jak je praktikována na akademiích a jiných výtvarných školách,
je přepychem několika posledních století. Ve středověku sloužily k výuce figurální kresby knihy vzorů a celé inventáře gypsových plastik. Ty byly návodem jak figuru tvarově stylizovat, předkládaly tvary, které je potřeba v rozmanitých lidských tělech hledat. Hlava má být jako…, údy mají vypadat takto… K živému modelu byli studenti připuštěni až po absolvování kresby těchto vzorů. Tento způsob učení měl přednosti, ale i limity. Vštěpoval studentům povědomí o anatomii a zároveň o dobovém stylu
a požadovaném kánonu. Živý model je však vždy odlišný
 od vzoru, je individuální, složitější, s mnoha možnostmi vyjádření, stejně jako ten, kdo model kreslí. Živý model je svým způsobem neuchopitelný a tím je pro kreslíře výzvou. Kresba podle živého nahého modelu nabízí kreslíři svobodu vyjádřit postoj člověka své doby, ale i jeho subjektivní, subtilní názor. Od doby svého vynálezu se fotografie stávají stále vyhledávanější pomůckou výtvarníků, ať v podobě analogové či digitální.
Jejich figurální modely jsou tak zprostředkované
 a limitované optickým
a kybernetickým médiem. Ve své pedagogické praxi shledávám, že ti, kdo prošli figurální kresbou podle živého modelu, s fotografiemi umí pracovat lépe, než ti,
kteří kresbou neprošli. V pomalém procesu kresby jsou tvary a vztahy mezi nimi promyšleny, prožity, ale i uloženy do paměti 
a podvědomí. Člověk se pak umí
v opticky změněné realitě lépe orientovat 
a najít to, co skutečně chce a potřebuje. Rozumí rozdílu v optice, v anatomii a znázornění prostoru  u fotografického média
i u kresby podle modelu. 
Jako nezastupitelné charakteristiky kresby vidím:

• rukodělnost, nezprostředkovaný individuální dotek a rukopis autora. Možnost syntetického, časově komprimovaného pohledu na lidské tělo a jeho znázorňování

• tvarovou a plošnou redukci a stylizaci kresleného modelu

• deformaci a transpozici kresleného modelu umožňující vyjádření psychických charakteristik, tzv. vnitřního modelu.

• konceptuální práci s modelem.

 Nesmíme však zapomínat, že kresba je médium – prostředek. Neexistuje žádný věrný, objektivní přepis reality, tedy i lidské figury. Abychom kresbu figury pochopili, znamená ovládnout vizuální jazyk. Podklad, formát, rám a rámec, měřítko zobrazovaného, a pak perspektivní způsob výstavby prostoru, stínování, šrafuru. Viděný a kreslený obraz figury prochází mnohem složitějšími a hůře vysvětlitelnými síty, než obraz fotografický. Pracuje s okem, myslí,výtvarnou zkušeností, pamětí, intuicí a motorikou ruky.  Při figurální kresbě také vznikají zvláštní, „bezdotykové“ relace mezi modelem a autorem. Často mě napadá, proč se lidé chtějí učit kreslit nahé lidské tělo. Nejde jim většinou jen o kreslířskou dovednost. Chtějí se dotknout bez doteku, chybí jim lidský dotek a prostřednictvím kreslení se tento dotek, možná virtuálně uskutečňuje. Nebo se snaží nalézt sebe prostřednictvím modelu.
Je tam přítomna projekce. Model také řeší své problémy. Často jsem měl dojem,
 
že po chvíli sezení jako by vystoupil sám ze sebe, jako by odložil tělo, které pracuje
a odpočíval sic
 od něj fyzicky i psychicky. Jedna modelka se po sezení na sebe zkoumavě podívala a řekla mi: „To je zvláštní, co to tu dělám a ještě ta nahota…“
Pro model může být sezení terapeutické. Sezením získává sebevědomí, uvědomuje si na kresbách studentů a studentek kolik různých svých podob může mít. Že není jenom jedna kýžená a správná podoba. Tím, že se model stává nástrojem pro studi-um druhého, je platný, podílí se na tvorbě, je potvrzován pohledy a komunikací
s druhými, zvědomuje své Já. Do
konalá, anatomicky správná a opticky přesná kresba je však svým způsobem morbidní. Je něčím jako odlitkem těla. Takové naturalisticky provedené kresby svými detaily a zastaveností nutně upozorňují na proces vadnutí
a stárnutí vedoucí ke smrti. Proto je nutný další kreslířův krok. Ten znamená transformaci nastudovaného těla. Jeho oduševnění, osmyslení, obzvláštnění, oslavení, použití k myšlence. Ne ovšem formálním, instrumentálním přístupem,
ale s pocitem figury někde uvnitř. Kresba figury byla a bude projekcí i zrcadlem člověka. Jakýmsi dvojníkem
 nebo simulakrem, chcete-li. V každé době bude odrážet filozofický, antropologický, psychologický pohled na člověka. Stává se jeho potvrzením, navzdory danostem a vydanostem existence. Napadají mne Gauguinovy otázky – odkud jsme, kdo jsme, kam jdeme. Četl jsem pěknou metaforu, která se dotýkala zmíněné situace. Jsme jako posádka prámu uprostřed moře, která ztratila paměť. Nevíme, odkud jsme vypluli a nevíme, kam plujeme. Můžeme ale zkoumat sama sebe a to není málo. Figurální kresba je jedním z prostředků takového zkoumání.

prof. Daniel Balabán, Ostrava

Michal Jelínek, MA, ArtD

24.7.2023

Caylus, Francie

FIGURAMA - Tanec vidění

Pozoruji studenty při kresbě postavy a nepřestávám se obdivovat jejich tanci kolem stojanů, jejich dramatickým gestům při tazích uhlem a divokým úklonům těla při poměřování proporcí pozorované figury. Ani Boris Jirků, který tento konkrétní workshop vede, se nevyhne roli choreografa a tanečního mistra. Proplouvá mezi kreslíři, otáčí se a celým svým tělem jakoby vyjadřuje vztah mezi aktem kresby a pozorovaným modelem. I on sám se tak stává součásti tohoto baletu. Tanci, který je cílem i prostředkem.

V tomhle živoucím tanci, kde tahy štětcem či tužkou splétají příběhy poznání, kde se linie a barvy sbíhají a tvoří živoucí tapisérii lidské existence, se ocitáme v zářivém světě spolku Figurama. V rámci tohoto uměleckého katalogu se vydáváme na cestu za strhujícími díly umělecké skupiny Figurama, kde se profesoři a jejich studenti spolu s váženými hosty spojují v harmonické oslavě figurativní malby a kresby. Umění se zde stává zrcadlem a jeho prostřednictvím se umělec i pozorovatel učí nově vidět a odhaluje tajemství světa prostřednictvím tance figurativní formy.

Ve výtvarné skupině Figurama jsme svědky souběhu mistrných učitelů a dychtivých žáků, čímž vzniká umělecká synergie přesahující pouhou techniku. Je to důkaz síly mentorství a trvalé tradice předávání plamene vědění. Díla prezentovaná na těchto stránkách nejsou jen vizuálními mistrovskými díly; jsou to příběhy šeptané tahy štětce, příběhy spřádané hbitýma rukama umělců, kteří se věnovali studiu lidské postavy.

Figurativní umění je ve své podstatě hlubokým zkoumáním lidské zkušenosti. Ponoří se hluboko do tajemství naší existence a nabízí pohledy do našich duší a nesčetných emocí, které nás definují. Prostřednictvím tahů umělcovy ruky jsme zváni ke kon-frontaci s vlastní lidskostí. Jsme vyzváni, abychom prošli obrovskou krajinou emocí, od něžného doteku lásky až po zadumané stíny introspekce.

Přesto je figurativní umění víc než jen vizuální zážitek; je ztělesněním toho, jak přemýšlíme prostřednictvím svého těla. Naše těla, tyto nádoby našich duší, jsou konečnými plátny, na kterých jsou psány naše příběhy. Když se díváme na díla
v tomto katalogu, připomínáme si, že naše tělesnost je neoddělitelná od našeho vědomí. V každém tahu a obrysu, v každé hře světla a stínu vnímáme hluboké spojení mezi naším tělesným já a světem, který nás obklopuje.

Ve spletitých liniích portrétu najdeme nuance osobnosti, postavy vryté do každé vrásky a výrazu. V ladných křivkách tanečnice rozeznáváme poezii pohybu, výmluvnou řeč těla v pohybu. Figurativní umění ve své nekonečné rozmanitosti nás učí přijmout znamenitou rozmanitost lidských podob a bezmezné emoce, které
v něm sídlí.

Očima zde zastoupených umělců objevujeme svět, kde je každé plátno branou
do říše lidského ducha. Jsme vyzváni, abychom rozjímali, prociťovali a přemýšleli
o otázkách, které se rozléhaly v chodbách času. Co to znamená být člověkem? Jak
se orientujeme ve složité tapisérii našich emocí? Jak vyjádříme nevyslovitelné prostřednictvím hmatatelného?

Když se pustíme do této vizuální odysey prostřednictvím FIGURAMA, pamatujme,
že umění není pouze výsadou pozorovatele; je to hluboký dialog mezi umělcem
a publikem. Je to tanec vidění, kde se vjemy transformují a svět je viděn optikou kreativity. Na těchto stránkách oslavujme umělce a jejich oddanost figurativní formě a učme se také vidět novýma očima, protože právě v tomto aktu vidění skutečně objevujeme svět a sebe.

Ponořte se tedy, milý čtenáři, do světa FIGURAMA, kde je umění odrazem života,
 a nechejte tanec vize zažehnout vaši představivost, inspirovat vaši duši a probudit vaše smysly do podivuhodné tapisérie lidstva.

FIGURAMA - Dance of vision

I watch the students draw a figure, and I can't stop admiring their dances around the easels, their dramatic gestures during angle strokes, and their wild bodies bending while measuring the proportions of the observed figure. Even Boris Jirků, who leads this particular workshop, does not avoid the role of choreographer and dance master. He floats between the draftsmen, turns and, with his whole body, seems to express the relationship between the act of drawing and the observed model. He thus becomes a part of this ballet. The dance which stands both as a goal and a tool.

In this living dance, where strokes with a brush or pencil weave stories of knowledge, where lines and colours converge and form a living tapestry of human existence, we find ourselves in the bright world of the FIGURAMA association. As part of this art catalogue, we embark on a journey through the captivating works of the FIGURAMA art group, where professors and their students, along with distinguished guests, join together in a harmonious celebration of figurative painting and drawing. Art here becomes a mirror, and through it, both the artist and the observer learn to see anew and reveal the world's secrets through the dance of figurative form.

In the FIGURAMA art group, we witness the confluence of master teachers and eager students, creating an artistic synergy that goes beyond mere technique. It is a testament to the power of mentorship and the enduring tradition of passing on the flame of knowledge. The works presented on these pages are not only visual masterpieces; they are stories of whispered brushstrokes, stories spun by the nimble hands of artists dedicated to studying the human figure.

Figurative art is a deep exploration of the human experience. It delves deep into the mysteries of our existence, offering glimpses into our souls and the myriad emotions that define us. Through the strokes of the artist's hand, we are invited to confront our own humanity. We are invited to walk through a vast landscape of emotions, from the tender touch of love to the brooding shadows of introspection.

Yet figurative art is more than just a visual experience; it is the embodiment of how we think through our bodies. Our bodies, these vessels of our souls, are the ultimate canvases on which our stories are written. Looking at the works in this catalogue reminds us that our physicality is inseparable from our consciousness. In every stroke and outline, in every play of light and shadow, we perceive a deep connection between our bodily selves and the world surrounding us.

In the intricate lines of the portrait, we find nuances of personality characters etched into every wrinkle and expression. In the graceful curves of the dancer, we recognize the poetry of movement, the eloquent language of the body in motion. Figurative art, in its infinite variety, teaches us to embrace the exquisite variety of the human form and the limitless emotions that reside within it.

Through the eyes of the artists represented here, we discover a world where every canvas is a gateway to the realm of the human spirit. We are invited to contemplate, feel and think about the questions that have echoed in the corridors of time. What does it mean to be human? How do we navigate the complex tapestry of our emo-tions? How do we express the ineffable through the tangible?

As we embark on this visual odyssey through FIGURAMA, let us remember that art is not just the prerogative of the beholder; it is a profound dialogue between the artist and the audience. It is a dance of vision where perceptions are transformed, and the world is seen through the lens of creativity. In these pages, let us celebrate artists and their commitment to the figurative form and learn to see with new eyes, for it is in this act of seeing that we truly discover the world and ourselves.

So immerse yourself, dear reader, in the world of FIGURAMA, where the figurative art is a reflection of life. Let the dance of vision ignite your imagination, inspire your soul, and awaken your senses to the wondrous tapestry of humanity.


HTML Builder